Slovník
Jde o pozitivní či negativní výběr jednotlivých rostlin podle typických znaků daného klonu. Je součástí udržovacího šlechtění.
Označuje víno plné, bohaté, vyvážené a harmonické, a to jak ve vůni, tak v chuti.
Vada vína, také někdy označovaná jako "vůně koňského sedla", se vyskytuje hlavně u vín z jižních krajin. Tato vůně, podle posledních výzkumů vzniká činností kvasinkových mikroorganismů rodu Brettanomy... více
Při kvašení moštu dochází ke změně objemu. Objem vzniklého alkoholu je menší nežli objem původního cukru v moštu. Kontrakce činí asi 2% v závislosti na cukernatosti. Kromě toho vzniká kontrakce při mí... více
Pod názvem konzumní víno se rozumí stolní víno běžné potřeby nabízené většinou jako víno otevřené v restauračních zařízeních, zejména na jihu Evropy.
Je chemický proces probíhající v červeném víně při zrání s cílem dosažení stability barvy. Oxidací dochází k polymerizaci antokyanů (barviv).
K výrobě korkových zátek se užívá korkové pletivo, které se tvoří jako epidermální vrstva vzduchem naplněných buněk na kmenech korkových dubů, které se pěstují v jihozápadní Evropě, hlavně v Portugals... více
Některé odrůdy révy mají těsně pod slupkou bobule zvláštní aromatické látky přecházející do vína, kde se projevují nejen ve vůni, ale i v chuti příjemným drážděním chuťových bradavek, což se projeví j... více
Pro nedostatek korku a pro vysoké náklady na korkové uzávěry používají výrobci vín kovové nebo plastové korunkové uzávěry na láhve s běžnými stolními víny konzumního typu, které splňují nároky na uzav... více
Příchuť po kouři, označovaná také jako dýmová, se projevuje u vín vyrobených z hroznů vinic ležících blízko průmyslových center produkujících nadměrné množství dýmu a sazí, které se usazují na hroznec... více
Tóny uzenosti, kouře, spáleného dřeva. Kouřovinka je několikerého původu: 1. Odrůda - např. u Veltlínského červeného raného jde o věc typičnosti, 2. Půdní složení - u půd sopečného původu (Tokaj, seve... více
Kyselina vinná je velmi agresivní a rozpouští některé kovy, zejména ty, na jejichž povrchu vznikají kysličníky Fe, Zn, Cu, Al; lépe odolávají cín a bronz. Dostane-li se víno při zpracování hroznů do s... více
Víno s krátkou perzistencí chuťového vjemu, což bývá u lehkých , případně málo kyselých vín.
Jde o vedlejší, doplňkovou vinětu, umístěnou na přechodu mezi tělem láhve a hrdlem či přímo na hrdle.
Působením křísotvorných kvasinek, které patří k rodům Candida, Pichia, Hansenula a dalším se mění za přístupu vzduchu k hladině vína alkohol na etanal nebo acetaldehyd za vzniku šedobílé kožky plující... více
Fr. Saignée, jedna z metod přípravy růžových vín. Po podrcení hroznů se nechává rmut určitou dobu naležet a ze slupek modrých hroznů se uvolňuje barvivo - hrozny krvácí.
Víno s dostatečnou plností, která je projevem vyššího obsahu alkoholu, extraktu a úměrných kyselin, se jeví jako velmi vyrovnané ve všech složkách a přitom žádná nevyniká.
Připravuje se zahřátím cukru na 150°C, kdy karamelizuje. Je rozpustný ve vodě i alkoholu, barví se jím brandy, likéry, dezertní vína.
Přeměna kyseliny jablečné na kyselinu mléčnou a oxid uhličitý činností mléčných bakterií.
Označení šumivých vín vyrobených druhotným kvašením vína v láhvích a degoržováním ztuhlých kvasničních kalů před expedicí vína.
Připravuje se zahřátím cukru na 150°C, kdy karamelizuje. Je rozpustný ve vodě i alkoholu, barví se jím brandy, likéry, dezertní vína.
Ke kontrole kvasného procesu a k zábraně vnikání vzduchu a mikroflóry do kvasné nádoby se na zátkový otvor nasazuje kvasná zátka různě tvarovaná, v níž prochází proud unikajícího oxidu uhličitého přes... více
Lidově "kvasničák" je vínem připravovaným pro domácí potřebu z kvasničních kalů, cukru a vody. Nesmí být uváděno do oběhu.
Mladá vína se vyznačují určitou dobu vůní po kvasnicích. Bývá to zvláště tehdy, když se nepoužívají čisté kultury kvasinek a kvašení se dlouho táhne.
Kvašením moštů se vyvíjí velké množství kvasného plynu (oxidu uhličitého), které je bezbarvý a bez vůně, těžší vzduchu. Zaplňuje hluboké sklepy a musí se odčerpávat, neboť vytěsní veškerý vzduch a hro... více
Je obsažena v hroznech a v moštech v množství kolem 50 mg/l. Kyselina askorbová - vitamín C - během kvašení mizí. Je-li přidána do vína, slučuje se rychle s kyslíkem za vzniku okysličené vody.
Kyselina citronová je trikarboxylová kyselina, která se vyskytuje již v nezralých bobulích hroznů. Zráním se její obsah nemění. Obsah kyseliny citronové v moštu bývá jen cca 100-300 mg/l.
Patří k hlavním složkám révového moštu a tvoří v severních vinařských oblastech nejvyšší podíl obsahu titrovatelných kyselin. Při zrání hroznů se jí podstatná část snižuje. V mladém víně se odbourává ... více